P. S.
P. S.
Dotkl se jemně mojí ruky
Plastické mapy vystouplých žil
Přihnal se liják
Letní
Prudký
Nádherný pocit úplně smyl
Chtěla bych zase repetici
Je ale ode mě vzdálený
Neslyší šepot ševelící
Už vidím jak krčí rameny
P. S.
Beznaděj
Toto slovo je podstatné jméno rodu ženského. Skloňuje se podle vzoru píseň.
Tvoří ho zdvojená předpona (bez, na) a kořen (děj).
Komentáře (10)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Moc se mi nelíbí ty dva zvýrazněné řádky takhle blízko u sebe. P.S. jsou moje iniciály!
05.09.2024 16:32:19 | Ž.l.u.ť.á.k.
Ježkovy zraky, promiň, Pavle.
Příště dám P. S. Naděje. Fakt, slibuju
05.09.2024 17:10:57 | Anfádis
tím slovem a zdvojenou předponou
zavíráš dveře sama sobě i ději
naději obcházíš / trčí za oponou
příběhu možného, který byl ukončen bez možnosti dřív - než aktéři chtějí
05.09.2024 09:06:57 | šuměnka
Z tvých veršů padám na zadek
Teď už mám v hlavě*) pořádek
...
*) v srdci, v duši... doplň dle libosti
:))
05.09.2024 09:41:39 | Anfádis
Taaak...beznaděj jsme rozebrali víc než Rubik kostku a teď můžem doufat, že ji už nikdo dlooouho nesloží...takže její cucky do šuplete a teď k té písni tady...začátek skvělej - dotkl se jemně mojí ruky... a to jen rozvinout, klidně i s tím lijákem...bo to je do divoka a to je slibnej motiv**
Anfi já ti tady statečně ignoruju vystouplý žíly, páč v momentě, kdy bych je třeba jen trochu připustila, musela bych se začít prát...se všema MEJMA nedostatkama:-))) A to já teda takhle po ránu nedám... tož si prostě řeknem, že vo tom to není...a rychle si vzpomenem na ten úsměv...co nám pořád sluší a slušet vždycky bude:-)**
Promiň ten rozpis...ale vyburcovalas mě:-)))
05.09.2024 08:41:47 | cappuccinogirl