Nouzový východ.
Zelené světlo ve tmě.
Jsem nahá, ale nevnímám to.
Mám jenom strach.
Spustit alarm.
Tak uteč a utíkej.
Zatloukej.
Zatloukej.
A nikdy se nevracej.
Já to vím,
že nikdy strom nezasadím.
Ten strom má kořeny, někde úplně jinde.
Chtěla bych pro Tebe být domov,
ale sama v obraně, snažím se pořád
smát se, i když se nesměju.
Království za něhu,
když začínáme sublimovat.
Pojď se milovat,
ale co potom.
Plním Ti přání,
sama plochá jako papír.
Jsem snadno k mání a pořád se směju.
Království za něhu.
Když potřebuju objímat a být tady.
Možná jsem měla být...
.... na tom místě doopravdy.
Být já.
Umím to vůbec, být autentická?
Ve snaze zalíbit se
přetvořím se k nepoznání,
snad ze strachu, že budu odmítnuta.
Když spadne hvězdný prach,
zůstáváme jen my dva.
Měli bychom spolu mluvit
a jen být spolu.
...milovat a myslet jsou protiklady...;-) nejde jedno, když děláš druhý...dohromady je to fakt alchymie.
13.09.2024 12:35:17 | Marten
ST...tohle je wow, i když pro život je to ta linka, co přináší trable...
13.09.2024 11:46:51 | cappuccinogirl
o to přesně jde! / být autentická
na tom je podstata lidská
v té zkoušce založená
a každá žena
je kouzelnice
mluví i beze slov - a umí jít i za hranice :)
13.09.2024 11:06:35 | šuměnka