Anotace: ...
zatím co odkládám, svoje denní strasti
díváš se na mě mile, z obrázku kratochvíle
víš dobře, že jsem v pasti
lapen do samoty, v temných stínech stesku
neschovám se nikam, na to si stále zvykám
když slyším hrát tvou desku
z hlubin našich časů, přicházejí vlny
pro společné blaho, je nutné víc než chtění
za noci jež je nahá, z nás žádný nedocenil
že ponor do hlubiny, stojí mnoho dechu
však není tolik času, nechci naslouchat hlasu
z koho, že to viny…
(na cestách občas leží... miny)