Sklenička
Tak malinká
a baculatá,
nedávno mi do ní
dával čaj táta.
Jak tě držím v dlani
vzpomenu si na ni,
na tu krásnou chvíli
jak se džbánku my pili.
Je hlídána jak oko v hlavě,
nikdo nesmí vzít ji do dlaně,
ještě teď z ní sílí síla
jak tě ten můj táta svíral.
Já mám zase baculatý hrnek po babičce... když přijde máma a uvařím jí do něho čaj, proletí nám oběma hlavou vzpomínky na nejmilovanějšího člověka . Dík za připomenutí.
30.09.2024 10:27:29 | Jiří I.Zahradník
Moc děkuji za krásný komentář. Těch starobylých vzácností máme doma více. Jsou jen po jednom kousku a všichni ví, že si jich moc vážím a tak s nimi zacházeji opatrně.
30.09.2024 13:29:50 | Marťas9