Anotace: Zima stále vlezlejší, tak přitopíme... řádně vyschlé dřevo dobře hoří, zachovalý papír by mohl taky...
Vrací se mi jako ptáci,
z teplých krajin přilétají,
z krajů Sluncem provoněných,
dnů, kdy prosté bylo žít.
Jemně klovou na okýnka
a čiperně se mě ptají,
vyzvídají, zda jsem si též
všimla šroubků povolených.
Jaká milá upomínka.
Vzpomínky teď bez ustání
vyhrávají na okýnka
a já blázen přehled ztrácím,
kde je troud a klamné zdání,
kde se tyčí citů věž.