Anotace: Dala by se také nazvat sequelem stejnojmenné básně, co už se tu kdysi ochomýtla :-). ...další z dob jednoho obzvlášť sychravého podzimu... Dnes to bude ze sauny do ochlazovacího bazénku, ať se svorně nepřehřejeme.
Pozoruji skrze zamrzlou hladinu
jeho svět. Spoléhám na cit či na vinu?
Dívám se, zrak mám však zastřený jíním,
viním se, slabosti člověčí viním.
Přikývnu, přitakám, i když se nejeví,
třeba se doprosím, byť city nesleví.
Soucítit neumí - a stesk, ten přežije;
jsem to zas já, otrok své vlastní režie.