Nezapírám, že téma Havana nápad od Ďábla
neslušné a oplzlé výrazy jdou mi hladce
však verše o městě skládat
jen za čtenářovi velké tolerance.
Sama vyprovokovala se k tomu
a neodkladné výtky směřujte, víte komu!
Ač teplé klima, z Havany mrazí
krása je osobitá, nikoli krása ryzí.
Krásu i ve zmaru a zkáze nutné cítit
nekonečně momentů, obrazů a pohledů
na smysly neléhavě cílí.
Barvy i šeď, ale více barvy
rušnost, život a zpěv
přes všechny útrapy, přes všechnu izolaci.
Zmar a zkáza - neskutečná krása
domy, paláce, vily
architektura, která srdce drásá
rozbitá okna, dveře, místy cihly
kéž sny dál by účel plnily.
Každým dnem pozdě již, aby přišla spása.
Každým dnem zmizí část onoho krásna.