Nepoežije II.
Nepoežije II.
Anotace: A tak jako se měsíc mění v rok, se i slepice v kurníku svátečně obléknou a vydají se napospas každému, kdo chápe, že svět je krásné cizokrajné místo.
Napíšu úplně EP-IC-KOU
básničku
Jak zeleným světem se dožluta prodírám
A hlava mě bolela celý den,
protože mám skvělé známé a hodně hodné lidi
Nejsem hoden hodně hodných?
Co jsi? Jsem? Jsou? Jsme? K?
A nakolik několik kolika kudykol'vek.
Protože každá tramvaj, nejen jednička,
když jede z Nové ulice, tak zastaví,
Ale teď to tam je rozbitý jak Berlín [zdroj?]
Po druhé světové válce [1]
A jak tak o tom přemýšlím,
Tak přede mnou rýsuje se obraz
Obraz všech těch nádherných zdí
Prázdných a ošuntělých
Jako moje srdce
Protože z foťáku,
Který jsem ještě nedostal,
Teď vylezla první fotka.
Komentáře (5)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Wow hned po ránu:-)
Vypadá to na skvělej den u mě a ještě skvělejší dílko - u tebe...
Měj se bezva a dík, u téhle básně jsem fakt pobyla ráda:-)
15.10.2024 06:10:27 | cappuccinogirl
Díky velice (-:
To jsem ani nečekal, takovou růžovožlutomodrou reakce (-:
15.10.2024 08:23:20 | Roser