Padá mé listí
ze stromu života
neb podzim v něm
se přehoupl do druhé poloviny.
Čas větve mé čistí
jediná jistota,
že ve světě svém
sčítají vrásky moje viny.
*
Ne, jaro se nevrátí
neměj strach o poupata
ty už z tvé mízy
nevyraší.
Čas je tvou závratí
tvým větrem do života
co ve stínech krizí
tvé listy poodnáší.
Jenže co je poupě, když jde o mízu života?
Já vím jen, že mi nenaroste šestej prst:-)
Ale kdyby si se mnou osud chtěl pohrát...
Ne, ono asi fakt nic není jistý:-)
Moc pěkný řádky, Tome:-)*
15.10.2024 16:41:41 | cappuccinogirl
Podzim je krásný
Když listí padá
Ze stromů
A na zemi hraje
Barevnou mozaikou...
15.10.2024 12:43:58 | Calli54
Děkuji a ano v každém ročním/ životním období je něco krásného, jen si k tomu najít cestu.
15.10.2024 15:03:16 | Tom XVI