Anotace: ...starší (trochu patetická), ale dám ji ven právě dnes; cítím vinu podobnou té někdejší, - táhne mě ke dnu vlastní minulost.
kdo na vině, snad ne já?
Odpovídat - netřeba...
Svět se na bok položil,
na tom boku se teď točí,
snad se jedná o omyl!
Nevěřím svým slepým očím...
Není pravdy, není klamu,
jen já blázen mezi stroji
andělskými, to ne já, to ony,
pokání se bojí!
Není nebe ani země,
jen klamavé zmaru sémě...
Moc pěkné dílko.., oslovilo velmi, milá Rozmarýnko*
Minulost vnímám jako železnou kouli, kterou táhnu za sebou a ne a ne získat odvahu se jí zbavit... Jednou to doufám nastane a snad si ještě užiju život-dole bez...
Chtěl jsem to nějak zjemnit ;-) :-)
22.10.2024 01:09:26 | Ondra
To mě těší, že oslovilo, milý Ondro... :-))
A já věřím, že nastane... ale sama se z nohy neuvolní, to je jisté :-). Díky za zjemnění, měj pěkný den *.
22.10.2024 14:30:39 | Rozmarýna
lehnul jsem si na bok a opek buřta...
21.10.2024 11:40:54 | enigman
Teď jsi mi udělal chutě... ale neopéká se ten buřt lépe vertikálně? Naležato jsem to ještě nezkoušela :-)).
21.10.2024 21:31:26 | Rozmarýna
Tohle s sebou táhne silné emoce...to sémě zmaru...vytrhat - i s kořínky. I když to sebere hodně sil...
20.10.2024 20:40:46 | cappuccinogirl
Díky **. Je to tak, jak říkáš, umně... Měj pěkný večer, milá kolegyňko.
21.10.2024 21:29:57 | Rozmarýna