..výdech poslední..

„I z moře malého může být oceán“
to byla jeho slova každodenní…

Nosil šat z pokory, byl nepokojem hnán
ve změnách počasí výrazy tváře měnil
Rysy měl řezané a větrem ošlehán
brázdil dnem nocí patky tyrkysu…

Jen díky ní
Jen díky ní, zasunul vášeň pod košilí
Siréna znamení

A výdech poslední

Jen díky ní
Jen díky ní, bolest ni bouře nezesílí
V žaludku kamení

zatíží pohled k ní

I z muže nevelkého mocný kapitán
kormidlo pevně svírá jako ďábel duši

navenek drsný krok a v nitru rozerván
muž, kterého strach sotva někdy zkruší
v palubě slaný odkaz dávno vyšlapán
ve škvírách smolný kód mlžného úpisu…

Jen díky ní
Jen díky ní zasunul vášeň pod košilí
Siréna znamení

A výdech poslední

Jen díky ní
Jen díky ní, bolest ni bouře nezesílí
V žaludku kamení

zatíží pohled k ní

..tak už se ohlédni..