Kývací pes

 

hledám tě všude, kde ses skryla

vzpomínka živá, jež se vryla

životem pluji, bez kompasu

ve vlnách žití hledám trasu

 

stejně jak mléko, vzkypím hladce

po sté, na stejné křižovatce

zase ta volba, co mi zbývá

kývací pes, svou hlavou kývá

 

tak opět špatně, zase mýlka

na rozhodnutí je jen chvilka

co svět, se na mé chyby dívá

kývací pes, znuděně zívá

 

v hlubině ticha, ve tvých očích

tam v rytmu samby, svět se točí

 

Duke, k nám mluví

skrz piano...

Tak jak jde život?

Nevídáno!

 

Nebo se snad...

zase pletu

konečně ráj!

Pro poetu

 

pak prostor protne tvoje vůle

život, jak plátek u cibule

chutnal tak silně, ale krátce

utřu ti slzy..

a

po přestávce

 

po Zemi půjdem, po pěšině

poplujem moři na mělčině

pak

postavíme chrám

 

u vchodu malá bouda stojí

v ní pejsek, který se nebojí

 

životu někdy přikyvuji

a jindy

 

s láskou zase vám