MOTÝLÍ NOC

 

po noci která

nekončí ránem

přicházíš z hlubin, zářící pramen

máš mě, přesně tam, kam vůle tvá

spěla…

 

jako med sladká

olízneš prsty

podlehnu snadno, u každé vrstvy

z vášně, ty dalas mi požitek

těla…

 

nad vším, jak motýl

z pradávné písně

nesu si v duši, stopu tvé tísně

mám tě, dostal sem, co si dát

chtěla…

 

nejsem však smutný

ač by se zdálo

ve snu jsem spatřil, zač by to stálo

znám tě…

s písní tvou, má píseň

zněla…