Co naděláš?

Nepřestáváš samu sebe

přesvědčovat, 

že všechno co děláš, 

je buď správně, 

nebo s dobrým úmyslem, 

či aspoň oprávněně

přitom po všem šlapeš,

s obří vervou,

že to všechno křupe,

ještě jeden krok,

a dojde ke zlomení...

ničíš si svůj vlastní svět

protože něco chceš,

ale ani chtění,

není úplně černobílý, 

cítíš marnost a nejistotu, 

a když nevěříš na Boha, 

co s tím naděláš?