Mlhou se ztrácím.
Mlhou se ztrácím.
Mlhou se ztrácím.
Stárnu asi.
Podzimní tichá chvíle pod kůži leze.
I moje šedé vlasy ztrácí třpyt a lehkost známých vín.
Zůstalo jen těžké víno s chutí práchnivin.
Jen sklenice s obtisky stoletých papilonových čar
na stole pravdy zůstala.
Kdopak by si jen se mnou na babu dnes asi hrál?
V mlze věčnosti.
Bez pochyb, beze strachu z neznámých křivek tvého těla.
Sám s tupým vínem courám se mlhou ku rozbřesku mé duše.
Ztrácím se.
Tělo netřeba.
Má duše věčná tu s vámi zůstane.
Na vždy.
Komentáře (15)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Čas nám běží všem, každému jednou nastane ten den, kdy odejdeme, ale vzpomínky, otisky tu po nás zůstanou. Také mě zamrazilo, určitě bude zase lépe, posílám pohlazení.
21.11.2024 13:08:55 | CULIKATÁ
snad se zas najdeš
11.11.2024 01:30:19 | víc
ztrácíme se a někdy bloudíme mlžným světem... oč je potom ale hezčí, když zase vyjdeme na slunce... krásná báseň*
10.11.2024 22:20:04 | Sonador
Ztrácíme pevný bod, možná jen na chvíli. Než znovu slunce vyjde a osvítí nám nový směr na cestě životem.
11.11.2024 18:00:23 | Paulín
Jejda, tady se podepisuje listopad, ovšem přibývající léta mají i svoje výhody!
10.11.2024 19:21:04 | Vivien
Děkuji! Jen přemýšlím jaké výhody asi mám.
10.11.2024 19:28:58 | Paulín
Třeba více času pro sebe, svoboda, životní nadhled, radost s případnými vnoučaty, no já nevím, třeba i farmakoprůmysl je dnes mocný. U žen je to trochu jiné, ale za sebe vnímám s věkem fakt i výhody, nejen těch víc cm v pase či pomalejší tempo do schodů. Je lepší si ty výhody hýčkat dokud jich ještě pár zbývá, protože to nevyhnutné nás beztak dožene.
10.11.2024 19:42:39 | Vivien
To máš opravdu pravdu. Ale toho času víc bych potřeboval.
10.11.2024 19:46:05 | Paulín
Mám zkušenost, že víc času mám paradoxně, když vůbec nikam nespěchám, vlastně je to prosté, mám volbu. Pomalejším tempem a svobodnou volbou mohu čas "zpomalit", už Komenský přece věděl, že veškeré kvaltovani toliko ...... dobré jest.
10.11.2024 19:50:40 | Vivien