... klidně se ozvi...

Než vrby se ohnou pod náporem sněhu,

než havrani řvát začnou: zima je, zab mě!

já poznám tu faleš tvou, skrytou za něhu

a od tvých zlých břehů odrazím kvapně.

Děvče, jsi tím čím jsi,

jsi tím, čím být musíš,

sama ten vztek zaspi

sama... jak už tušíš.

Fakt nejsi bohyně, promiň, jsi nádor

z čertovy kuchyně, to ty vážně jsi,

tváříš se naivně, své zlobě navzdor,

ale já chápu tě... klidně se ozvi...