Bosé nohy

 

po noci plné, oživlých světel

je to už věkem

či možná betel

z prázdného lůžka

 

podivná…

line se záře

 

na tom ach trvám, to snad vím jistě

včera jsi šeptla

snad bude i příště

pak jsi se svlékla

 

spánku čas…

náhle byl zmařen

 

proto teď civím, zmatený tebou

a bosé nohy

mě studeně zebou

v prochladlém těle

 

není už…

kdo by topil

 

když chladne tělo, pro nová jitra

přichází ona

a v rukou mitra

v studených očích

 

prozřená…

 

 

vteklas mi do žil