porodní...

porodní...

Anotace: ...

novorozený den
rozkopl okno
zaplašil ztopořené sny
a zaplavil mě časem

světlo procitlo
tu máš!
a nezapomeň kropáč
ty můj spáči

proplesklo
mou napudrovanou tvář
a zaječelo
zítřek je neúprosný

zalil jsem květiny
v zednářské zdi
madona mi poklepala
po rameni
začala tančit v oživlé fontáně
olejovat miminka
protahovat kočky
vypařovat louže
a oslavovat náhlé lásky

já se protáh světlíkem
neslyšně vystoupal za ní
schod za schodem
vířící v jejich prachu
bych olíznul jí víčka
do broskvové průsvitnosti
a zulíbal z nich nevědomí

ať je v nás nový svět zaset
Autor enigman, 20.11.2024
Přečteno 52x
Tipy 20
Poslední tipující: básněnka, cappuccinogirl, Gaspi03, Anfádis, Psavec, Marten, Marťas9, Stanislav32, Ywach, Bosorka9, ...
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Madony vobčas křepčej na nevědomí no, my nevědomí pak jen zíráme, kde se všechno béře..:-)

20.11.2024 21:42:59 | básněnka

líbí

Super dílo...
Fakt bych ráda našla něco/někoho, co/kdo by mě zaplavil časem... nechala bych se a čekala, co tenhle experiment přinese:-)))
Vrátil by mě do plínek, nebo by ze mě udělal Lady Makropulos???:-)))

Jen zamyšlenka...nějak mě ten čas přikoval k první sloce:-)*

20.11.2024 18:49:46 | cappuccinogirl

líbí

stalo se :)

v těch pihách na nose...

20.11.2024 15:08:15 | šuměnka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel