Život s básněmi
Změnily mi život...
Vlastně za to může zdraví,
a pád na kole....
Nebýt dlouhodobé nemocenské,
možná by bylo vše jinak...
Jako většina prodavaček bych chodila šest dní v týdnu do práce,
dřela na zahradě, nebo domu
a ve zbytku volna bych na kole do poslední kapky potu drtila valašské,
nebo jiné kopce...
Plotýnky vše rozhřešily...
Né, že by mne přibrzdily,
ale rázně vyřadily z provozu...
Ukázaly, že v životě není jen dřina
a sport.
Ukázaly, že jsou věci, na které jsem nikdy neměla čas...
Daly mi odvahu a sílu zkusit něco nového, jiného, nepoznaného...
Nyní můžu říct, že jim ze srdce děkuji.
Naučily mne, vážit si svého těla,
šetřit jej, neničít dřinou, sportem.
Ukázaly mi cestu do jiné klidnější sféry.
Tvoření, psaní....
Nikdy by mne nenapadlo,
že i zde vede cesta,
i pro mne, obyčejnou prodavačku.
Vklouzla jsem mezi Vás a začala zde nechávat kousky svého života, zážitků, vzpomínek.
Někdy i kousky svého srdce...
Básně mi do života přinesly
spoustu překrásných chvil...
Chodím si zde odpočinout,
nabírám tady mnoho sil.
Poezie je balzám na duši...
Je to jako droga,
bez které už nelze žít...
je fajn, že sis našla prostředí,
kde jsou "závisláci" všichni místní medvědi
a nikdo je do odvykačky nenutí
tuhle drogu si užívej po chuti :)
**
p.s. a prodavačky rozhodně NEJSOU obyčejné!
žádné povolání není...
21.11.2024 08:41:57 | šuměnka