Fenka Rita a můj syn

Fenka Rita
je
sluneční zář
mého já

Ulpěla navždy
v mou hvězdu přání
ve vzpomínkách já a Ty
člověk a pejsek pejskatý
s nímž jsem šťastná

Co je to za pykání
za vše se platí

Vždyť v radosti
do lesa jsem s Ritou
chodila
a teď ji můj synek vystřídal
co odejde mi
až se ožení
a Rity už nebude
nebude nic co je nyní
budou jen vzpomínky
a mé stáří
vzpomínky jak chtěla jsem
s ní ven jít
a neměla sil

Když cvičena byla
jen mě poslechla
je na mě upnutá
má Rita

Tak snad...
Bych s ní mohla
utéct pryč do lesa

S ní....s mou Ritou věrnou

Ale můj syn mě potřebuje více
nelze přestat se starat o dítě
je můj svět
pro který bych
umřela
a tak jsem necelá

A sirka co zapálí oheň
dohoří
a svíce taky.