Na kraji města spí samé staré vdovy,
v shrbených domech, v domech bez duší.
Tam déšť se snáší na děravé krovy
a tma se líbá v stínu moruší.
Ta osamělost navěky nás pojí,
v příslibu zimy vítr listí žene.
Tam je můj pokoj, okno zamlžené,
každý se bojí kolem něho projít.
A když pak mráz chrpám hlavy setne,
nemocný havran naposledy vzlétne,
vlaštovka dočká na jaro…
Na pláních, kam psi nedohlédnou
u konce s dechem srostou v jedno,
má duše s Tvojí prastarou.
mám ráda kraje města, je tam vidět na les :) boží text, tak nějak to je, asi
01.12.2024 10:50:31 | lawenderr
Děkuju! Na kraji lesa teď fakt žiju a fakt je i ten, že je to čtvrť, kde žije 70procent starých vdov a pejskařek :)
Pěkný zamlžený den!
01.12.2024 11:29:25 | vrbák
I shrbené má v sobě cosi
Génius loci
ve všem jest...
ponuré s prastarým
se tady mísí
a přísahala bych, že Noci
- dělá čest*
30.11.2024 19:58:14 | cappuccinogirl
...na mě moc ponuré a o duších tam moc není...;-)starý duše hledají ´dycky smysl...
30.11.2024 15:25:48 | Marten
To nevím, co staré duše hledají, spíš, že už možná něco našly. Nebo ,se´ našly. Možná, že staré duše už ví nebo tuší, v čem ten smysl je :) Staré duše žijí často ponurý život ve světě, o který příliš nestály.
Přeju slunečný a pozitivní den, dneska je venku moc krásně :)
30.11.2024 15:29:36 | vrbák
...tak o tom napiš báseň...;-)ale dík, docela se do smyslu trefuješ...
30.11.2024 15:34:38 | Marten
O slunečném dni, šílíš? :D To by mě mohlo zabít!
30.11.2024 15:38:17 | vrbák
...třeba by to byla slunečná básnička a ne neponurá...;-)že to říkám zrovna já, co...veselou jsem nenapsal, ani nepamatuji.
30.11.2024 15:40:24 | Marten
Však já si dělám legraci :) Asi to znáš, psát se dá jen o tom, co je autentické, vymýšlet si neumím a nechci, musí to vyplynout.
30.11.2024 15:41:47 | vrbák