Jsme v koloběhu semleti, jak zrna kávy ranní
přes stereotyp otáček. Jeden směr v kolotání
A další v jemném mísení hořeků sladkohořkých
pro mnohá svěží Aroma a jemnou příchuť pro hřích
ze směsi, co se praží…
Jsme v koloběhu nabráni, po dávkách vysypaní
A vroucím vírem tísnění zaliti při snídani
Citelně chutně splývaví v kávové symfonii
nechť rozproudíme smysly své i dalších, co nás pijí
doma i na nádraží…
To je super) až jsem z toho dostala chuť na kávu))
Ideální čas - číst tohle po 11 večer
páč to by z toho jeden skoro brečel
k tomu slaďoučký voňavý cukroví
odolat tomu - hotový úkol bojový
v břiše ozývá se ten obří vetřelec
vida! jdu prasit..asi chtělo by to klec :DD
Takže dííík no)
08.12.2024 23:27:39 | LaSasanka023
já se z tebe picnu asi :)*
a tak si tady žijem´- takový jsou časy :D
(ale ohromení z komentáře všechno předčí)
fík sanko mlsanko ;)**
09.12.2024 07:43:24 | šuměnka
báseň je krásna metafora života, plná poetických obrazov a rytmu je nádherná
07.12.2024 21:32:40 | IronDodo
máš dobrý archiv, mám tu kávu zrovna
07.12.2024 08:24:04 | poslední mezi prvními
No tedy...
Zrnková je sestra ccina
a tohle aroma života se mi líbí
možná nevidím na něm chyby
jen proto, že je nehledám
ale ať:-))) mně chutná svět zabalenej do bombónu mocca:-)))
a proto tvý dílko jako by mi nabídlo jednu z těch nej pralinek**
06.12.2024 14:23:54 | cappuccinogirl
usmívám se představou, že svět voní kávou a život je vlastně kávový dýchánek :)
06.12.2024 14:03:03 | nehledaná