Anotace: Včera jsem byla zaskočit za kolegyni do bývalé práce. Bylo moc fajn. I slzičku jsem zamáčkla, když jsem se dozvěděla, že na mne prodavačku nemohli natrefit a báli se jestli se mi něco strašného nestalo. Zmizela jsem totiž ze dne, na den.
Dokázala jsem to...
Ráno tolik strachu,
zda sobotní den zvládnu...
Po takové době...
V hlavě vzpomínky na první začátky...
Staří známí zákazníci, vzpomínky na léta
minulá...
Dokonce mi někteří řekli,
že mně rádi vidí...
Zahřálo to u srdíčka...
S podanou rukou a slovy...
Snad možná příště, jsme se rozloučili.
Jestli ještě nějaké příště bude,
je ve hvězdách...
Zdraví má člověk jen jedno.
Děkuji milá Cappu, za opět krásný komentik. Ty se vždycky tak krásné vcítiš do těch naších děl...
Ta jednodenní návštěva v práci mě opět nabila silou... Bojovat a nevzdávat...
Reakce lidi, kteří mne tam spatřili vyprávěli o všem...
09.12.2024 04:38:32 | Marťas9
Marťásku jseš bojovnice...a návrat tam, kde jsi to měla ráda, byť na chvíli, je fajn* Je hezké si takhle oživit nějaké tenkrát...a poznat, z reakcí lidí kolem, že i je to těší*
08.12.2024 21:50:21 | cappuccinogirl
báseň je krásna a plná dojatia ten pocit úľavy, radosti a zároveň i neistoty precítil som sa do toho
08.12.2024 19:16:58 | IronDodo