Úsvit

.
Usínal jsem s básní v srdci
tichým místem neznámého věku
Sen zaháněl bolest těla
a chmury bezduší
Listí popadalo než jsi
otevřela
hladovému odranému člověku
který netuší
jak se
s každou dobou
uživí básníci

Já mám však touhu
vzít všechna ta klišé
do pytlíku
jak sršní hnízdo
po ránu na louku
a na svou obranu vykřičet zlo
a nebýt slyšet
s pravdou jedinou
.
.