Koláčky
Jste tady,
andílci moji...
Dnes nastal čas
pokračují ve vaší roli...
Vím, že jste blízko
v ruce mám jiskru.
Je mrštná jak vy,
dala jsem vám slib...
Ve slibu je láska,
v lásce, je krása...
Krása se rodí,
koláčky plodí...
Našly svůj domov,
lopatka hlásí...
Nese nás všechny
směr, staré časy.
Vzpomínky víří,
jak husí chmýří...
Létají kolem,
nechci dát sbohem...
Tedaaaa...a na tuhletu "laskominku" já narazím o půl jedenáctý?
Tož to je k uzoufání, s hlasitým výdechem špitnu, že báseňka je milá a fotečka k neodolání a mizim fofrem odsud, než ta má mlsná přestane bejt zvládnutelná:-)))*
11.12.2024 22:40:41 | cappuccinogirl
Krása pro ucho, pro oko, ovšem pro chuť a čich... hmmm... ta představa !
11.12.2024 11:10:45 | Anfádis