Venlafaxin

Tohle sněz a běž spát,
říkal že až se vzbudím,
nebudu si už nic přát,
jednou to prý docením.

Ďábel občas nosí bílý plášť,
s přesvědčením že koná dobro,
rozsazuje duši a tělo zvlášť,
můj mozek zatím prázdno spolklo.

Bolest, smutek, přesvědčení,
zmizí hned jak...
podepíšu poučení,
co by se tak asi mohlo stát?

Problém je ve mě,
ale až to sním zmizí,
pravda je na dně,
přihrádky v lékovnici.

Chtěl jsem jen necítit tu bolest,
a skončil jsem v pohodě bez výrazu,
smyčce z níž se nejde vyvléct,
tažen lanem času tiše k hraně útesu.

Tichá jsou jen jehňátka před popravou,
já chci řvát, křičet, šílet, naříkat!
Zapomenout na hranice ohrádky,
toho jak se má žít, číst nebo psát!
Co se mi má líbit nebo nelíbit a s kým spát!
Nepotřebuju Citalporam!
Dej mi cit a loram ipsum tvých slov.
Pochop.
Z reality života zbyla snad už jen smrt.
Kamarádi, lásky, čistá voda...
neexistují ale na vině jsem já ne doba!
Vem si tabletku a zklidni se!
VEM SI JI A DRŽ HUBU RUŠÍŠ KLID!
Cítím ten tlak uvnitř
a chci aby mi explodoval mozek
prorazil kurážně hranice lebky
přímo mezi Vás! Vzácné přátele...
Chci abyste viděli záblesky nádhery,
co mám uložené mezi závity.
Jak voněla rána u vody a její kůže.
Jak chutnaly Frodovi jahody a zurčela Libuňka,
chci všechno nebo nic.
Rozhodně se neshodnem...
... s příelem Sertalinem.

Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa!
Is anybody in there?