Už přišel konec trápení
Stejně rychle jako zamilovaní
Ale mám strach. Víš z čeho?
Tak jak rychle to přišlo to i odejde
To nechci moje srdce bije jde
Moje ledové srdce už nemrzne
A to je zázrak aspoň pro mě
***
Už se nebojím milovat,
ani strach mě nemůže svírat.
Otevřít se a být sama sebou,
jsem připravená jít cestou svou.
Trpět, žít, milovat i nenávidět.
***
I když je život boj nebudu se vyhýbat
Já už budu z plným duchem bojovat
Ve zlaté zbrojí, s duchem statečnosti
Nebudu brzdit jen v plný rychlosti
To jsem já už mě nic nezastaví
Ani Strach,démoni ani osudové zradstí
Dobrý den,
dílko se povedlo. Hezky shrnujete rozpor v člověku. Celý život bojujeme s očekáváními a bolestivou pravdou. Největší rány většinou dostáváme od rodinných příslušníků a partnerů, protože jsou našim srdcím nejblíž. Na rozdíl od známých nebo kolegů je nemůžeme odstrkovat a držet si od nich pohodlný odstup. To, co popisujete, je zdravý přístup k životu. Člověk je společenský tvor, a navzdory vší té nepohodě, kterou někteří lidé vytvářejí svým egoismem a sobeckostí, jsme všichni svázáni dohromady a musíme tedy pracovat s tím, co máme po ruce. :D
Život je těžký a nejvíce kopanců většinou rozdáme v období, kdy jsme sami dostali pořádně naloženo. Celkově máte pravdu, že jediná cesta, jak žít život dobře, je přijmout ho takový, jaký je. Teprve když oceníte všechny své kladné vlastnosti a smíříte se s tím, že jste taková, jaká jste. Že jako každý jiný člověk máte i spoustu slabostí , tak vás ve vašem osobním růstu nikdo nezastaví. :D
Jinak Pallas Athéna se velice povedla. Jak se zdá, psaní není váš jediný talent. :D
28.12.2024 09:47:45 | Proscriptus
Dobrý den,
Moc děkuji, ano berete mi slova s mysli.
Přeji vám krásný nový rok;D
Jsem moc ráda, že se dílo i kresba líbí.
S pozdravem Marie.N
28.12.2024 10:59:12 | Marie_N