Slunce
Slunce
Pokaždé, když svítí slunce
a já čelem k němu zavřu oči
ocitám se v jiné chvíli,
jinde na zemi.
Na věži v Catanii tentokrát,
kde s láskou svých dní sedím a v dáli je moře.
Kde vánek nepřestává vát
a je nám spolu tak dobře.
A já zase zavírám oči,
když svítí slunce.
Zavírám je v naději ponechat si vzpomínku,
uložit místo a vrátit se kdykoli
ať už mé nohy budou stát kdekoli.
a já čelem k němu zavřu oči
ocitám se v jiné chvíli,
jinde na zemi.
Na věži v Catanii tentokrát,
kde s láskou svých dní sedím a v dáli je moře.
Kde vánek nepřestává vát
a je nám spolu tak dobře.
A já zase zavírám oči,
když svítí slunce.
Zavírám je v naději ponechat si vzpomínku,
uložit místo a vrátit se kdykoli
ať už mé nohy budou stát kdekoli.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Moc se mi líbí... ... básně mi skvěle fungují jako konzervy vzpomínek zakletých do slov ...
01.01.2025 20:37:40 | Romana Šamanka Ladyloba