Když se zdá, že všechno jde z kopce,
A v nás to vře jako v sopce,
Když lámou se větve stromu,
A déšť nás máčí v milionu.
Zdá se, že význam svůj vytrácí se,
A že slunce na cestu již neposvítí více,
Že láska z našich životů mizí,
To realita prolíná se s iluzí.
Ale pod povrchem štěstí jest,
Tam kde hlouběji v sebe hledíme,
Tam kde vzpomínky nacházíme,
Tam kde srdce nám bije v trest.
Tam nový život ukrytý
síla vrátit se zpět,
štěstí v neštěstí a víra,
že život není jenom díra.
Nikdy se nevzdávej a naději neztrácej…