Pomalu plynou lednové dny
pomalu plynou do února
a s nimi plány a taky sny
a ztráta víry v toho shora.
Slunce se tiše schovává
za stíny krutosti Zimy
a moje duše bolavá
po breku mění si plíny.
Na stole mžourá šálek kafe
a v něm jen lógr pro kartářku
Štěstí mi prý v koutě chrápe
proto má duše tolik nářku.
Tvá duše do plen nepatří
spíš brk a inkoust - píše ti to skvěle
tož na to mysli
a nech, co v koutě chrní, prospat.
Pak bude štígro při síle*
20.01.2025 23:53:43 | cappuccinogirl
těžko ten shora něco zmůže
když se ti myšlenky cyklí
těžko se štěstí vzbudí z růže
když polibkem nedáš mu kyslík :)*
20.01.2025 11:46:08 | šuměnka
určitě by ti to šlo,
chodit do zboru
a zpívat o lásce :-)
20.01.2025 11:33:04 | ředitel