S odvahou se vynořit

 

v bezradnosti pocitů
tvé city ztrácí na citu
a málo stačí nežli tu
své touhy křičíš v koitu

nějak to spolu souvisí
když stojím tak mi nevisí
byť viset chci…
však utíkám
tak smutné je, že není, kam

lucerna blikne, dohoří
bez lásky se nic netvoří
bez prachu cest
bez výmolů…

bez smutných gest
bez atolů
bez tebe, který hovoří
bez odvahy…

se ponořit...
tam na dno dna
kde hoří svíce

pak světlem z hvězd
skrz zřítelnice

pochopíš svět…

 

            ***

pak krásné, prázdné pokladnici

sfouknu svíčku… 

jen čadící...

            **

poslední kulkou v nábojnici

pročísnu účes…

co pod čepicí

mám

 

            *

kulka si radostně proletí hlavou

věří, že ona… je ….

právě

tou pravou …

 

vyletí do tmy

však

ticha a prázdna

 

v hlavě má každý

svou bránu... do spásna