Paroháč

Kdy to skončí, kdy to přestane bolet?

Zůstáváme napříč vyložených karet na stole.

Necháváme se zmást sliby kolem,

domov znečištěn ohavným molem.

A my věříme těm slibům z viníkových úst,

Doufáme, že zachová si k nevěře půst.

Ostatní pláčou nad naivitou slabce,

zatímco podvedený dělá ze sebe slepce.

A ten se jen topí dál v té bažině lží, 

dáví se slovy toho zrádného trola, 

přestože trol ze slepce dělá vola.

Jak se ovšem říká: ,,Lež má krátké nohy,,.

Pravda vyjde najevo a slepec nahmatá si parohy.

Přesvědčován o paranoidních představách najednou klid nachází,

vysvobozen z klamstev pravda přichází.

A ono už to najednou ani nebolí,

Neb to co vidělo dříve jen okolí, 

vidí už i onen paroháč.

Pravdu zná a nebojí se paraží odhodit,

už odmítl se dál ve lžích brodit.

Hrdě vstává a na vědomí dává,

že se svobodným a silným opět stává.