My píšeme básně
na zeď v cele smrti
kam i málo
slunce svítí....
My hrajeme na kytary
u barevných plamenů
někde uprostřed lesa,
třeba i strachu za cenu...
A ty vydáš tisíce CDeček
a možná někdy knihu
a až ti zachutná chlast
občas večer zapomeneš na něhu...
A ty vydáš milion CDček
procestuješ svět s duševní veteší
a já odejdu do tajemných večerů sfér
v očích skřetů skřet, s vesmírem začarovaným ve verši....
My píšeme básně
kráskám přímo na srdce
aby jim z nich spadl ledovec
nebo něco ještě více...
My hoříme odhodlaností pro ideje
vedle kterých život člověka je nic
Za odmítnutí včlenit se do průměru, zle je
ale hrdě mlčíme a nezkoušíme nic říct...
A vy dobudete svět
rockstar určující trendy
A já šťastný z maličkostí
a z nich věčně žijící dandy,,,
Nejste nic, vy umělci co vešli jste se do škatulek
a s lahvemi ruce , ztraceni v iluzích
Už nebudete ani chtít čekat na zlatý věk
pro vás už tu bude, v intencích povrchních....
My píšeme verše i po smrti na oblaka
nám diktují andělé morseovkou návody k zázrakům
Až přijdou další, stane se něco co nikdo nečekal
a pak se setkáme a v identitách klaunů už nebude kašparů...