Cesta, co se ztrácí
Cesta, co se ztrácí
Proč se pachtit po terapiích?
V mnohých knihách moc není.
Často malba, obrázek napoví.
Kdo ví, co se děje v duši svatých.
V kruhu (přesném!) chci roztočit svůj talíř.
Den má cyklus a to je někdy potíž.
Když tíž plynojedů dosedá na krunýř.
Den se hroutí, hledáš, jak z bludiště utýct.
Řeč se míjí, když lidé jsou pitomý
a to můžou tisíce knih přečíst,
nafouknu plíce, když vzduch je čerstvý
a kolem mě odchází les okolní.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
život je možný brát různě...jako školu se zkouškama, jako výzvu, jako ... a protože svět není jen pro jednoho, potkáváš:-))) Den dává, až tak, že to s náma mává, a každej si občas zanadává...ale dobrá zpráva je - že furt cesty nevedou jen - do háje:-)
dík za dílku, je inspirativní, přidala jsem se*
20.02.2025 17:35:05 | cappuccinogirl
Někdy to chce trpělivost pro lidi.
17.02.2025 21:48:48 | dělnický básník a prozaik
Mám sníženou míru trpělivosti pro dospělé lidí, když se podíváte, jak se velká většina lidí v Čechách chová, tak se mi nemůžete divit. Je rok 2025 a přichází spíše revoluce pitomosti než vědomostí
19.02.2025 13:31:09 | KarMa