Stavy IX - Za noci se budím, neb nevím kde mám být...

Cizím je, co do mysli se vkrádá,

v hlavě jen se city s obrazy mísí,

aniž by byť jen jedny něco znamenaly,

už spí i kosi, i jejich serenáda,

jen já nevím, čím naplnit svou číši,

vše je trpké, vše hořkne v ústech,

ani zlobit se mne netěší,

hvězdy svítí svou minulostí jako by dnes něco znamenaly,

ach to známe,

možná je tma, ale světlo...

...

...to je nejtěžší.