Člověče, rozzlob se!

Snažím se objevit svůj smysl
zatímco dělám nesmyslný věci

Spousta mých chyb koutkem oka
budí mne jak ranní Slunce
-to samé Slunce, co pak stejně zapadne
mezi ostatní lůzry do tmy

Po chodníku seschlým deštěm
nesu své tělo na dvou smrtonožkách
Kam asi vedu?

Možná do nejbližší putyky, možná tam
kde Měsíc kosí tmu svým srpem
(Pomalu, ale přeci jistě)

Bez lásky není láska
Bez Slunce není světla

Bez nohou se ti nic nestane