Potřebuji Měsíc, abych přežil tenhle den
a myšlenku, že zítra budu proboden
odkládám do vázy, kde usychá a hnije,
snad proto tak bolestně se mi žije.
Zanechal jsem všechny lidské slasti,
vrátil se zpět do válkou zničené vlasti,
navštívil hroby všech neznámých poetů,
na večeři snědl dobře propečenou krevetu.
Za měsíc už možná budu mrtev, já to vím,
za Měsíc se lépe skryji před rozedněním,
čekám někoho, kdo najde mé velké stíny,
zajdu si na venkov a sečtu nevybuchlé miny.
Jen Měsíc mě dělí od rozbřesku,
jen měsíc mám na náhrobní desku,
dám si ty nejlepší střevíce
šál přehodím si přes plíce.
Měsíc možná vyjde i za měsíc,
již dávno si z toho nedělám nic,
tak vzpomeňte si na mne v bukovém stínu
a posečte z času na čas vlídnou kopretinu.
Teda - dnes česky? Překvápko:-)
Krchovskýho mám ráda, líbí se mi jeho styl, i když je úplě jinej, než můj...mám tady taky jednu (vlastně dvě básně, které jsem psala pod vlivem jeho tvorby - Proklet básněmi a Penisem, tuším, že takhle nějak jsem to nazvala...
Procházka urnovým hájem je v jeho podání fascinující a fajn.
28.02.2025 16:29:35 | cappuccinogirl
Měsíc je můj spojenec, když svět v srdci bolí,
v jeho světle se skrývám, jak stíny v tichu noci.
28.02.2025 08:04:33 | mara539
Touto básňou ma istý kritik zaradil medzi básnikov dekadencie, ktorí písali pred cca. sto rokmi. Fakt je, že som v nej zámerne nahodil retro štýl, ako sa písalo kedysi. V tom čase ma ovplyvnil český autor J.H. Krchovský, ktorého pseudonym ale aj názvy zbierok vzbudzujú zvláštnu atmosféru ("Procházka urnovým hájem") :)
27.02.2025 20:47:05 | Dušan Láznička