Umlčen tím hněvem
co vysává i tělo z těla
umlčen paragrafy
zákeřnými jako úsměv smrti anděla...
Tím hněvem co mění i spánek
v suchou křeč
Když naše duše někdo může rozlámat
ale nikdy nepředělá...
A zase zase zase
zavírají mi hubu
a tak rádi chodí přes sílu
Chlápci perverzní v sáčcích
co rozdali si peníze za hřích
za ztichlé svědomí, i za vilu...
V zemi umlčených
co někdy se jeví jako okresek pekla
už víc nic není
A andělé spravedlnosti
křičí už jen jak cháska vzteklá
o zadostiúčinění...