Užírání
Užírání
Pomalu se tu zabíjím
nejspíše tím, co jím
a v závislosti cukrové
jsou dny takové jalové.
A tělo bobtná jako bob
mám ho jak z barokních dob
a pohyb je obtížný zdá se
pomalu se měním v prase.
A tak zajídám své snění
co nespokojenost mění
na chuťové extáze
co sladkým vedou ke spáse.
Však spásou mou je rakvička
plný hrnec nebo lednička
a pár věnců s větrníkem
kakaem a horkým mlíkem.
Až mě jen jeřáb přemístí
a rakev lany zajistí
budu vložen do tunelu
který je hoden mému tělu.
Komentáře (13)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Taky sama se sebou bojují...
Někdy prohrávám, někdy skórují...
Jsem zvědavá zda ještě někdy vyhraji...
Váha není všechno, hlavně zdravi...
04.03.2025 06:24:38 | Marťas9
Děláš chutě:-)))
Do tunelu se poženu až ve chvíli, kdy bude raut i pro nebožtíky:-)))
Kecám, ani tehdy ne, mně nejvíc chutná na čerstvým vzduchu a ráda vidim na to, co jim:-)))*
03.03.2025 19:42:30 | cappuccinogirl
Jojo. Také jsem dříve s radostí poletoval v oblacích. Dnes se už ani neodstartuji. Ale to odhodlání tam pořád je...
03.03.2025 11:18:58 | šerý
Zkus trochu pozitivní notu,
však krásné je možnost
Světlu planout v oko
A mňau dá ti krásu.
Jupí
03.03.2025 09:34:03 | mkinka