Rozhovor jin &jang

Buď šťastnou hvězdou,
co provází mě životem.
Planoucí jasnou svící.

Buď tím,
co prosvětlí můj den,
tajemnou létající.

Jak hvězdný pastýř,
okem svým,
spočiň na mě dlícím, nad životem mým...

Chci toho tolik?
Vím, já vím!
A tys tak mlád.

Sám sobě
neznáš ještě rozumět,
bys poznat mohl i můj svět,

a jemné struny rozeznět,
v ten přímý,
něžný prstoklad.

Co chceš i nechceš rozeznat
z těch vět co zpívám,
v hvězdný let,

mých

prostě

čistých vět

...