vďaka tomu môžem spomínať
na chvíľky iba naše
puk ruže s kvapkou rosy
či papierovú zo strelnice
miniatúrny kľúčik so srdiečkom
kameň s odtlačkom srdcovky
nežné mená stvorené len pre mňa
pohľad v ktorom som sa roztápala
farebné oká babôčky
prenesené na viečkach
keby si zostal zlé by prevážilo
vymazalo spomienky
bez úcty k tebe
stratila by som ju k sebe
z nechceného prežívania
vo vzťahu – nevzťahu
nezažila by som viac pocit
byť znova ženou
obdivovanou milovanou
čo dokáže vrúcnosť rozdávať aj brať
keď prídeš pozrieť deti
-jediné čo nás spája-
necítim radosť ani zášť
súčasný ty
nie je ten
na koho pekne spomínam
Pamatuju se na ty střelnice s vybledlými růžemi z krepového papíru. Opice se sádrovou hlavou na gumičce. Už jako malá jsem cítila, že je to tam všechno jenom pozlátko, včetně špatně nastřelených pušek. Tam moh ustřelit špejli jenom ten, co neuměl mířit... to je život. :o)
14.03.2025 15:51:03 | Philogyny1
Láska pod nánosem prachu pochybností, strachu.
Život je v srdci kapsa. Vznikne díra a vysype se.
Tak to vypadá, když vztah se už časem, nestane.
14.03.2025 15:30:18 | šerý
Život je v srdci kapsa. Vznikne díra a vysype se.
toto ma dostalo, mon šerý
15.03.2025 11:53:29 | gabenka
Stejně to vidím i cítím... souznění maximální s těmihle řádky...*
Zachytilas...
14.03.2025 13:31:56 | cappuccinogirl