Vzbura

1

Nedávno jsem poslouchala Yvettku Blanarovičovou, jak když přijede domů, jí mamka spílá, jako by jí bylo pořád náct. Bez ohledu na její životní dráhu, popularitu, osobnost, soukromý život. A jak je vlastně šťastná, když se objeví v tom světě děcka, kde mamka je pořád mamka a bere ji stále jako malou holčičku. Navíc to vyprávěla její krásnou libozvučnou slovenštinou. Prostě octneš se v rodném domě, kde to funguje stále stejně a vlastně to tak má být a nevzdoruješ, nemáš ani šanci! Ovšem když se ozve její telefon, funguje to jinak:-) Obzvláště v neděli dopoledne.

PS pyžamová neděle občas bodne jako příjemný relax

16.03.2025 20:28:35 | Vivien

veľmi pekne ďakujem, Vivien
za tvoj príspevok k téme

16.03.2025 21:19:41 | gabenka

Svobodně se vznášet v plodové vodě porodem končí! Stále s pupeční šnůrou kolem krku nám hrozí, že nás kritickou láskou matky uškrtí. Ta má už třetím rokem komanduje andělské puti v nebi. Když se zvedné venku vítr, tak si někdy říkám. Nahoře je mamka v akci!
Třeba nesnášela, když se nechala v hrnci s jídlem utopená naběračka. Božínku, jak jsem si několik let užíval své naběračky utopené v polévce, když jsem emigroval jako dospělec z rodiny. Hm, ale už jsem se v poslední době nachytal, že jí taky z hrnce vyndavám a dokonce, jsem to i své snaše nedávno vytkl. Je to divné, jak ty nechtěné "zvyky" jednou také opakujeme. Ale říkám si. Proč bych jí alespoň teď nahoru, neudělal na její stará nebeská kolena radost?

Naše matky, by si spolu asi ruzuměly. Ale přeci jen. Raději by se měly potkat v tom nebi. Tam by musely potlačit svá dominantní ega. Případné jejich sakramenty, by jim andělská pořádková hlídka srovnala!

16.03.2025 03:24:02 | šerý

Ďakujem, mon šerý!
Urobil si mi svojim komentárom krajšiu nedeľu

16.03.2025 09:54:09 | gabenka