Kdysi

Kdysi dávno jsem se topil v krásách stromů, azura, velikosti měst
Všechno bylo tak nové
Tak krásné

Ale jak stárnu, všechno to mizí
mění se v boj o život

Vnímával jsem každou hovadinku
teď, uvězněn v rakvi lebeční

už není prostor pro krásu
a každej nádech
vnímám jako soucit někoho shora

Mé dítě mi bylo ukradeno
a najednou je mi ukraden i svět kolem

pro nedostatek důkazů
případ uzavřen