Anotace: ...
skrývaný stínem Rubikonu
na nose svém měl klauna nos
ve stínu žil jsem, bez pardonu
když do bot teklo, chodil bos
v přívalech slov, jsem našel smysl
ve smyslu, nedožitých jar
by s jarem nepodlehl splínu
a v klínu klínem hodoval
život je nekonečná šance
jak z chyb se učit aniž bych
uštval se v roli ztroskotance
prostě jsem stihnul, co jsem stih
tenhle přístup se mi líbí
děláš/napravuješ chyby
život je pro tebe učitelem
a ty se mu stavíš hrdě - čelem
a děláš, co se dělat dá...
a to mi správné - připadá
život je běh na dlouhou trať
co zvládnem...zvládnem:-)
klid
vždyť dostihy to nejsou:-)
nebo - nemusejí? neměly by?
být???
:-)*
Skvělá báseň, neodolala jsem jí*
01.04.2025 13:16:23 | cappuccinogirl
..ano, život je šance - nekonečná
a tak i v roli ztroskotance - je pro cokoli Naděje věčná :)**
01.04.2025 09:31:02 | šuměnka