Anotace: Asi před deseti lety jsem v naší dědině potkal konečně nějaké holky. Dvě Moravanky, se kterými jsme s jedním kamarádem randili. Pak zmizely na Moravu a těsně před tím vzniklo sepětí (v ouzku).
Cítím sepětí.
Odchází bytosti věru milé.
Do svých krajů odfrčí.
Zůstane vzpomínka na nohy bosé.
Nejen to, vzpomínek zůstane víc.
Snad si na třešních vydělaly pár tisíc.
Spíš, jestli si odnesly krásné zážitky.
Doufám, že nepřetrhnem přátelské nitky.
To sepětí v ouzku
má svou halouzku
třešňovou
a v ní - vzpomínky krásný jsou:-)))
a že na moravský děvčice,
tož to mě těší - velice:-)))*
07.04.2025 00:47:43 | cappuccinogirl
věřím, že odnesly ;)
a co ty nitky?? stále drží??
06.04.2025 19:18:43 | šuměnka
Ne nitky odvál vítr, ještě nějaký rok jsme si psali a pak prázdno. Málo mých nitek vydrží desítky let.
06.04.2025 19:28:14 | KarMa
Já ze základky se už nevudam s nikým a ze střední není čas na nikoho, občas někomu odpovím k svátku a venuji se pracovním povinnostem.Praha má anonymní duši.
06.04.2025 15:59:12 | mkinka
Také se nesetkávám s žádnými spolužáky. Za poslední roky jsem se odpoutal od mnoha lidí z mé minulosti. Cítím větší lehkost a větší anonymitu, jak píšeš. Míval jsem nedávno i složitá období.
Teď jsem spokojen a to je pro mě důležité.
Měj se hezky a díky za koment.
06.04.2025 19:25:31 | KarMa