Anotace: Na tuto báseň jsem si vzpomněla při čtení básně od šuměnky. Pravdivá báseň o neposedné veverce...
Neposedná veverka
Je celá černá,
jen na bříšku bílá.
Skáče po stromech
ach, ta je roztomilá...
Zvědavá, jak malé dítě,
i po cestě skáče hbitě...
Nedává pozor, auto jede
veverka pod ním, až z toho zebe...
Ruce mám přes oči
nechci ji sbírat,
nechci plakát,
nechci ji pohřbívat...
Odvahu hledám
ruce jdou dolů,
veverka dřepí,
modlíme se spolu.
Vůz v dáli mizí
a ona vstává,
andělé byli zde,
já volám sláva..
Uf, ty mi dáváš! Báseň mě vtáhla do děje, bál jsem se o veverku, o to větší pak byla radost.
11.04.2025 06:48:43 | Dír
uff - to bylo o fous - ty seš zachránkyně!!
a já ti garantuju, že nahoře si ťuknou mešním vínem
a provolají Sláva tvému jménu - žes byla blízko u té světů průvodkyně :)**
11.04.2025 06:48:39 | šuměnka
No, bylo to děsivé a přitom komické, jak si dřepla a auto ji projíždělo nad hlavou. Ještě, že to dopadlo tak... Díky šuměnko.
11.04.2025 11:38:52 | Marťas9