Křídla svobody

Ve svém domě, zdi jak hradba,

duše v tichosti trpěla

V oknech stínů, strach a tma mě obklopovala,

v srdci touha po svobodě rostla

 

Byla jsem jako laňka v kleci zavřená,

teď mi ta dvířka byla otevřena

Kroky ke své svobodě činím,

nikdo mě již nezastaví

 

Rostou křídla, jež dlouho spala,

svoboda mě na nich vynesla

S každým dechem se světla víc rozsvěcují,

všechny pouta se náhle přetrhají

 

Za sebou strach a bolest nechávám,

srdce s novou nadějí bije

Náruč otevřena, volnost pohybu zase mám

světlo mé duše jasně vyzařuje

 

Svoboda je pro mě dar,

žádný krok zpět nikdy neudělám

Cesta na svobodu se mi v tichosti připravuje,

za svou láskou jednoho dne odejdu