Anotace: ptám se Tě večere... a klidně jen zahal mě do ticha...
REVIZE
Je něco černější než mé svědomí,
je něco slabší než má vůle,
je něco mimo mé vědomí,
je život něco jiného než zvůle ?
Je obloha modrá pro moje melancholie,
je láska sladká pro svou prchavost,
je smutek jako oči kolie ?
Je toho tuze málo a mám toho dost !
Ani nový denní svit,
nezachrání co, jak má být !
Myslím, že vždycky "je něco" a to je zatra dobře...pocity si tím, co je, proplouvají, přeskupují se, mění...a tahle proměnlivost nás zachraňuje od toho, aby co nás trápí, se nevleklo déle než je třeba, a abychom to, co nás těší, nikdy nezačali brát jako samozřejmost*
18.04.2025 12:11:33 | cappuccinogirl