Velikonoce

Víno je mou krví"
Pravil Kristus před dvěma tisíci lety
a tak jsem se v nejbližší hospodě
po Frankovce ožral jak zákon káže
na nebi zavoněl úplněk
jak kus chleba bez kůrky
nemohu se ho ani dotknout
neboť je na míle vzdálen
tak asi chcípnu o Velikocích hlady

Bochánek Jidáše mne zase zradil
když na lince zplesnivěl
a jeho sladké tělo zkamenělo
hlásí se jaro v plné polní
a zlatý déšť utkal sluneční šat
zvoní řetězy a řinčí plechy
když zvony z kostelů umlkly nadobro
a osud na kůlu mne do krve trýzní
jak v rukou třímá bič

Visím přivázaný řetězem na kříži
hlavou dolů
a sytá krev stéká z mého těla
do říčky Kamenice
zatímco kraj dýchá rytmem svátků jara