Brodím se brodím
jen prachem cest
brodím se brodím
nechám se vést
cílová stanice
pekelná brána
tak míjím vinice
kde stojíš sama.
Stojíš tam sama
se skleničkou
je to jak drama
co bloudí tmou
až budu vzdálen
poznávat lesy
dýmem děl halen
lásko má kde jsi?
Promoklý vodou
jak z umývárny
myšlenky tonou
mozek je prázdný
výstřely z pušek
štěkají lačně
třese se duše
zuby i dásně.
Padl jsem v boji
u zákopů
držku mám v hnoji
a půl trupu
vzdálen jsem míle
od našich vinic
byla to chvíle
nezbylo nic.
Pomníčky padlých
na návsích jsou
i kytky zvadlý
co připomenou
že jsme jen klasy
na polích zmaru
co místo spásy
našli bod varu.
Otevři oči
a zavzpomínej
život se točí
a tak ho vnímej.
Obrázky padlých
odvál už čas
a srdce zvadly
každému z nás.
Tak jednou za čas
zavzpomínej
modli se Zdrávas
a hezky se směj
zítřek je neděle
přitul me se
a v tichu postele
miluj me se.
Zhudebněno na SUNO: https://suno.com/song/2451f3e4-b184-4cfb-8ac3-e1800ef37f67?sh=mt5yEYHNL6vgtVLU